Nejen prkna znamenají svět.

30. prosince 2017 v 19:22
Jako korunovaný blb. Přesně tak si teď připadám, když porušuju už několikátý dopravní předpis, abych byl včas na divadelním představení svého dítěte.
Před dvaceti minutami mi volala sama vedoucí folkorního kroužku, aby se mě zeptala, zda mi má ještě držet ten lístek, o který jsem ji před měsícem div neprosil na kolenou, jelikož jsem na jeho včasnou koupi samozřejmě zapomněl (tyhle věci vždycky zařizovala Klára, sakra!).
Měl jsem si ho vyzvednout do půl šesté a ona prý neví, jestli ho má prodat strýci nějakého jiného dítěte.

,, Tak já jenom, jestli dorazíte, víte? Normálně bych nevolala, ale zdá se, že tu Laura vůbec nikoho nemá... Je mi jí líto" Její slova se mi v hlavě opakovala jako melodie těch otravných písní, které se člověku občas uhnízdí v mozku a přes veškerou snahu je z něj nedostane.

Opět jsem Kláře věřil a opět udělal chybu. Samozřejmě, že jsem okamžitě nasedl do auta a rozhodl se, že celou Prahu projedu v šibeničním čase do dvaceti minut, protože mou dceru nikdo litovat nebude.

,, Ty jsi kráva, Kláro! Ty jsi taková kráva!" Ulevuju si v prázdném autě.

,, Přísahám ti, že tohle je naposled. Že JÁ VŮL ti zase naletěl!" Nadávám a u toho zuřivě troubím na lehce ojetou Škodu Fabia, která mě brzdí. Řidič kombíka se však nenechá rozhodit a dál brázdí silnici svým klidným tempem.

Je za deset minut šest a mně znovu zvoní telefon. Na displeji se opět objeví jméno vedoucí tanečního a pěveckého souboru. Strkám hlavu do písku a telefon nezvedám.

,,Nasrat!" Vjíždím do jednosměrky a marně hledám místo k zaparkování. Jasně jsem tý ženský řek´ ať ten posranej lístek nikomu neprodává!

,,Jestli ho prodáš, tak tam budu hodinu na stojáka. Mně už je to všecko jedno!" Křičím zoufale do ticha.

Zastavuju na modré zóně a je mi fuk, že k tomu nemám povolení. Vbíhám do divadla tři minuty před začátkem představení. Zuřivě klepu na okénko pokladny, kde visí cedulka VYPRODÁNO.
Pokladní vzhlédne od televizní obrazovky a kouká na mě jako na debila, načež prstem ukáže na cedulku.

PRO KRISTAPÁNA, ŽENSKÁ!!!

Znovu klepu na okénko, tentokrát už tak silně, že bych se nedivil, kdyby sklo prasklo. Důchodkyně mi jej naštvaně otevírá.

,,Neumíte číst?!"

,,Mám tu rezervovaný lístek. Měli jste mi ho držet i PO půl šesté," říkám raději dopředu, abych se vyhl další zdlouhavé konverzaci.

,, Jo vy jste ten Čermák?"

,,ANO!!!" Odpovídám vítězoslavně.

,, Tak ten lístek už je pryč. Prý vám volali." Odpoví, zavře okénko a věnuje se dál televizní obrazovce.

Tak to ne. Tak tohle teda ne!

Je 6:02.

Bába v pokladně se nedívá a u dveří do sálu nikdo nehlídá. Příležitost dělá zloděje. Pomalu se vkrádám dovnitř a očima marně hledám jakékoliv volné místo k sezení.
Najednou si všimnu sedící postavy s dlouhými kaštanovými vlasy staženými do pevného koňského ohonu a černého roláku. O tom, že je to Klára mě přesvědči i skutečnost, že Laura se nedívá na nikoho jiného a štěstím doslova září. Role veselého anděla, který lidem zvěstuje narození Krista je najednou věrohodnější, než kdy jindy. Diváci z ní nemohou spustit oči a já také ne.
Chvilku tam jen tak stojím, a pak se otáčím a tiše odcházím ven. Chci, aby tahle chvíle byla jejich. Kdyby si mě Laura všimla, řekla by to Kláře a ta by se logicky ptala, proč měnim dohodnuté plány. Takhle to bude lepší. Zaslouží si to, obě.

- Václav
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 30. prosince 2017 v 19:46 | Reagovat

Tak nakonec šťastný konec :) To je moc fajn!

2 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 12. ledna 2018 v 7:59 | Reagovat

Škoda, že jste nezůtal. :)

3 Cecílie Cecílie | Web | 12. ledna 2018 v 10:02 | Reagovat

Jednou to Lauře budete vyprávět, až z toho pochopí, jak moc ji máte rád. Obě Vás potřebují. Být šťastný chce každý a každý na to má nárok. Vyrovnat se s tragédií může ale trvat každému jinak dlouho. A ještě... Klára přece nemůže za to, že jste si nekoupil včas lístek.

4 pro-ana-vall pro-ana-vall | E-mail | Web | 13. ledna 2018 v 19:06 | Reagovat

Moc hezky napsané :)

5 J.R. J.R. | Web | 13. ledna 2018 v 20:09 | Reagovat

[3]: Svatá pravda... z toho konce mi při čtení bylo do pláče :(

6 dvedeci dvedeci | Středa v 18:50 | Reagovat

[1]: Taky mám ráda šťastné konce. Škoda, že nemohou být vždy (jako v amerických filmech)

[4]: Děkuji.

7 Václav Čermák Václav Čermák | Středa v 18:53 | Reagovat

[2]: Myslím, že bych jim tím vzal něco, co obě potřebovaly. Fakt jsem si byl jistý, že jsem tam byl navíc.

[3]: Být šťastný chce každý a každý na to má nárok.- Díky za ta slova. Ne každý by s nimi souhlasil. Jsem rád, že mě někdo chápe.

Vyrovnat se s tragédií může ale trvat každému jinak dlouho. - Sám nevím, jestli jsem se s tím vyrovnal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama