Poslední zprávy z Kréty

12. července 2017 v 12:06 |  Řecko

Odkud začít, když se toho během minulého týdne událo tolik?
Jak jsem psala, přesně před týdnem touto dobou jsem přiletěla na Krétu. Hotel byl velmi levný, cena odpovídala kvalitě, ale veškerý personál se tak moc snažil všem vyjít vstříc, že to, že někde nefungovalo světlo, občas nesplachoval záchod, nebo nešlo otevřít okno, nikdo z ubytovaných neřešil.
Na Krétě vlastně nikdo tak nějak nic neřeší. Zatímco Brusel je posedlý tříděním, Krétě je tohle naprosto cizí a to tak moc, že jsem měla pocit, že jedu z jednoho extrému do toho druhého. Hoteliéři zřejmě v mylném dojmu, že ušetří, kupují jednorázové plastové ,,party" kelímky, které lidé po použití mají vyhazovat do košů. To sice všichni dělají, ale vzhledem k tomu, že je na největším řeckém ostrově často poměrně větrno, nezřídka se stane, že poloprázdný kelímek odletí Bůh ví kam, aby pak mohl být součástí televizních dokumentů o tom, jaká jsme čuňata a jak si ničíme planetu. Kdyby se přitom používali o něco tlustší, těžší, kelímky, které se mohou dát i do myčky, bylo by po problému. Asi to ale místní mají spočítané a vědí, co je pro ně ekonomicky výhodnější, i když vzhledem k tomu, že Řekům obecně počítání moc nejde, což se ukázalo při jeho věčném bankrotování, možná to bude trochu jinak.
O Řeckém bankrotu se už moc nemluví, zato se dost mluví o uprchlících. Pokud nadhodíte jedno (nebo klidně obě) tato témata před místními, jednoznačně odpoví, že za všechno může Merkelová. Většinou to teda řeknou méně slušně, než to teď píšu.
Oblast, ve které jsem bydlela, se nedá charakterizovat jedním slovem, musí pro něj být minimálně dvě - zašlá sláva. Zlatá devadesátá léta byla evidentně vrcholem nejen u nás, ale i zde. To značí zašlé jídelní lístky především v Ruštině a spousta zavřených hotelů, restaurací, i kaváren. Přišlo mi prostě evidentní, že od doby někdy před třiceti lety do toho místa nikdo nevrazil ani korunu.
Pěkně jsem se pletla.
Písečné pláže, které podle slov místních brutálně rychle ustupují pod zvyšující se hladinou moře, budou v průběhu příštího roku zavezeny novým pískem. Prý ho musí být moc, aby vznikla pláž a prý si nedovedu představit, jak moc drahé to je, ale má to fungovat. Staré rezorty se prodávají a v zimě se buď bourají, aby na jejich místě vyrostly nové, nebo se přestavují tak, aby vyhovovaly požadavkům nové turistické vlny.
Důvod je prostý - do Egypta moc lidí na dovolenou nepojede, do Turecka (obzvlášť z Ruska) a Tuniska taky ne. Kréta není, nebyla a neměla by být zasažena uprchlickou vlnou a stává se tak jednou z destinací, kam se pomalu začínají vracet obyvatelé zemí, kteří na ni už dříve zapomněli.
Během svého krátkého pobytu jsem podnikla pouze jeden malinký výlet do centra městečka, kde jsem bydlela. Došla jsem k obřímu kostelu, který strážil Pappa George. Ten měl prakticky hned za oltářem z jedné strany hučící počítač s Windows 10 a z druhé vysavač. I když na něj pořád někdo volal Pappa Georgi tohle a Pappa Georgi tamto, nebyl tenhle cca 35 letý pán moc hovorný, takže vůbec nevím, co se ve zbytku toho obrovitánského chrámu skrývá, protože místo modliteb připomíná spíš větší kapli.
Poslední zajímavostí, kterou o Krétě vím, je jejich tradiční lidový tanec. Netuším, jak se jmenuje, ale hodně mě zaujalo to, že spočívá v zákazu vzájemného doteku. Muž s ženou jsou v kontaktu pouze přes cípy ženina šátku, který oba drží v ruce. V momentě, kdy se muž ženy dotkl, musel si ji vzít. Takhle přísně se to dnes už samozřejmě nebere, ale je to zajímavý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama